V létě k moři, v zimě na hory, gondolou po Benátkách, projít Koloseum, navštívit Vatikán, vidět nespočet památek, ochutnat lahodné jídlo a víno. Kdo jednou Itálii navštívil, vrátí se znovu, neboť nemůže vše stihnout za jednu návštěvu. Je toho zde k vidění spousta!
Jaký má pohled na život v Itálii Češka žijící s Italem? A kdy je Itálie nejhezčí? Každý si jistě z Itálie vybere to své. Lákavé nekonečné zlaté pláže plné turistů nebo krásně upravené sjezdovky v zimě? Nebo dech beroucí stavby, které tu stojí již několik století a stále budí tolik pozornosti? Itálie – země tolika možností, kde se rozhodně nebudete nikdy nudit.
Zuzi, jak jsi se k italštině dostala?
Můj přítel je Ital, a jelikož jsme na začátku měli problém v komunikaci, protože skoro vůbec neuměl anglicky, donutila jsem se naučit alespoň prvních pět lekcí pro samouky. Pak už to šlo nějak samo. Každé dva až tři měsíce jsme jezdili do Itálie za rodinou, zbytek jsem odposlouchala. I Když mám samozřejmě velké nedostatky co se týče gramatiky a psané formy jazyka.
Jaké další jazyky ovládáš? Jak dlouho jsi se je učila a kde jsi je v zahraničí využila?
Angličtina a japonština. Angličtinu jsem se učila od 5. třídy, v 17 letech jsem strávila léto v San Franciscu, abych se konečně naučila jazyk v praxi a naučila se mluvit. Pak jsem ještě párkrát jela do USA na léto a nakonec jsem v roce 2004 strávila rok na Earlham College jako výměnný student. Japonština přišla jako kombinace k angličtině, když jsem se hlásíla na vysokou školu. Pořádně mluvit jsem se ale naučila až během pobytu v Tokiu v letech 2006-2007. Japonštinu jsem se učila necelých šest let, ale je to takzvaný „never-ending proces“. Pokud člověk nemá s kým mluvit, nečte a jazyk si neudržuje, do pár měsíců se mu praktické znalosti jazyka zhorší.
Máš i zahraniční pracovní zkušenosti z Japonska. Řekneš nám o nich něco, co tě tam překvapilo nebo zaskočilo?
V Japonsku jsem pracovala i studovala, učila angličtinu i češtinu. Je spousta věcí, které mě negativně překvapily, ale to by vyšlo na knihu a ne na krátký rozhovor. Takže nejvíc se mi líbila ta úžasná uklidňující příroda, smysl pro estetiku, čistotu a krásu a o nějaký řád. I v tak stresujícím a hektickém prostředí velkoměsta jako Tokio si člověk zajde do parku, sedne si na lavičku a nasává tu krásu okolo, ze které načerpá během pár minut neuvěřitelnou energii a vnitřní klid. Tak krásná místa mi u nás chybí. No a samozřejmě i jídlo.
Zuzi, vrátím se zpět k Italům. Vím, že máš za partnera Itala. Jaký je s Italem život?
Nerada bych paušalizovala a zabředla se do nějakých hloupých národních stereotyp, které bytostně nenávidím. V zásadě je to prostě o tom, že chlapi jsou chlapi :). I když ti Italové jsou výbušnější, hrozně lehce se rozzlobí a možná reagují příliš „zkratovitě“, prostě přemýšlí, až poté co jednají, což je asi takové nejtypičtější negativum podle mě. Taky nechápou tu naši českou liberálnost a tendenci chodit flámovat s kamarády, když je člověk zadaný, a pouhé kamarádství mezi opačným pohlavím pro ně neexistuje (alespoň v případě těch, které znám). Prostě zatím vždy něco vidí, takže pokud bych si jen tak vyšla na pivo s kamarádem, tak by to poslalo jasnou zprávu o účelu této schůzky (alespoň v hlavě každého průměrného Itala).
Máte doma „italskou domácnost“, nebo se to o Italech pouze povídá?
Já myslím, že pokud italská domácnost znamená, že se dva lidé hádají, tak to musíme být Italové úplně všichni :).
Vaše dcera pochází z bilingvní rodiny. Jakým jazykem s ní komunikujete? Jak to zvládá?
Je úžasná. Italsky rozumí hodně dobře, česky mluví skvěle, vůbec jazyková komunikace u ní přišla hodně brzy a podle lékařů je opravdu velmi napřed. Od dvou let sama počítá italsky, česky i anglicky do deseti, což ji nikdo neučil. Čeština zatím vítězí, na otce i jeho rodinu mluví česky, i když italsky rozumí a dívá se i na italskou televizi a na pohádky. Občas prohodí pár slov či větu v italštině, ale většinu času opravdu mluví jen česky. Před pár měsíci jsem si všimla, že začíná mluvit i anglicky. Od malička má totiž veškeré animované pohádky v angličtině, já jí občas přečtu anglicky pohádku, a doma komunikujeme taktéž anglicky s partnerem. Pravděpodobně něco odposlouchala. Každopádně tento jazyk bude asi poslední, který se naučí.
Říká se, že děti z bilingvních rodin mluví později než děti z rodin, kde se mluví jen jedním jazykem. Jaká je vaše zkušenost?
Naše malá žvaní neuvěřitelným způsobem od útlého věku, takže v našem případě se toto pravidlo nepotvrdilo. Někdy máme totiž problém jí zavřít pusu :). Nejenže mluví v souvětích, ale klidně zpívá několik písniček s krásnou výslovností a říkanky také miluje.
Vyučuješ v naší jazykové škole angličtinu pro děti v rámci metodiky The Adventures of Hocus & Lotus. Jaký máš názor na výuku jazyků malých dětí?
Myslím si, že by rodiče neměli dát na pověry typu: „Ještě jsou moc malí.“ nebo „nejdřív jeden jazyk, pak druhý“. Tak to vůbec u dětí nefunguje, ty jsou schopné bez problémů vstřebat i tři jazyky naráz, aniž by nad tím vůbec přemýšlely. Jen musí mít spojenou konkrétní situaci a jazyk. Vidím to u naší malé. Anglicky na ni nikdo nemluví doma přímo, jen jsem si prostě dohlédla na to, že se od malička na pohádky dívá pouze v angličtině, a najednou to jde samo, prostě tomu rozumí. Rodiče musí překonat předsudky a pověry, a i když to vypadá, že dítě absolutně nemá zájem a neposlouchá, jít do toho po hlavě.
Máš možnost porovnat výuku cizích jazyků v Itálii a u nás? Jaký vidíš rozdíl? Ať už ze strany rodičů či dětí?
Já myslím, že výsledek je tak nastejno, na velmi špatné úrovni. Rodiče se moc neangažují a nechávají to na školách, jako ti naši. Kvalita výuky je ale přitom lepší. Od školky mají děti ve třídách rodilého mluvčího, který si s nimi hodinu denně hraje, a paní učitelka jim všechno překládá do italštiny (což už je špatně). Nicméně zajištění styku s rodilým mluvčím ve školách od útlého věku zajištěný je, na rozdíl od škol v ČR. Samozřejmě nemohu soudit, nemám osobní zkušenost z italských škol.
Jaký je život v Itálii? Když se řekne Itálie, vybavím si nekonečně dlouhé písečné zlaté pláže, azurové moře a nekonečné překřikování místních lidí. Dívám se očima turisty, ale jak to vidíš ty?
Všude je chleba o dvou kůrkách, nic není ideální. Pravdou ale je, že životní úroveň, to jak vypadají domy a ulice, parky, služby pro veřejnost a tak dále jsou opravdu o úroveň výše, ne-li víc. Lidé jsou srdečnější, víc si sami sebe všímají, hodně si pomáhají, hledí na cizí neštěstí a snaží se nějak pomoci i neznámým lidem, ale to asi vychází z křesťanské víry a způsobu života s ním spojeným, který se tady ovšem komunistům podařilo dokonale vyhladit, i s tím spojenou společenskou morálku na určité úrovni.
Jak a v čem tě Itálie ovlivnila? Dovezla sis z Itálie nějakou zkušenost, kterou aplikuješ i doma? je naopak něco, s čím rozhodně nesouhlasíš s Italy?
Vadí mi ta přirozená žárlivost a majetnický vztah k partnerovi. Naopak jim závidím rodinné vztahy, jak moc jsou pro ně důležité. V tomto jsou hodně staromódní a rodina je prostě NUMERO UNO. Tady se většina lidí spíše schází s kamarády než rodinnými příslušníky, ale tam jsou pro ně ti nejbližší právě sourozenci nebo rodiče. To mi připadá velice pěkné, že v jejich hlavách nikoho jiného ke štěstí nepotřebují.
Která místa bys nám doporučila navštívit v Itálii? Která ti přirostla k srdci a proč?
Zatím jezdíme jen na sever, odkud přítel pochází. Z této oblasti jednoznačně vede jezero Lago di Guarda. Je prostě nádherné a celá příroda vůbec v italských Alpách.
Kdy je pro tebe Itálie hezčí? V létě u moře nebo v zimě na horách v Alpách?
Samozřejmě v létě za tepla :).
Co považuješ za typický suvenýr z Itálie?
Sýry, šunku a olivový olej.
Jak tě oslovila italská kuchyně a jaké jídlo bys doporučila ochutnat? Máš nějaký oblíbený recept?
Italská a francouzská kuchyně jsou považovány za nejlepší na světě. Jsou zdravé, součástí je velké množství zeleniny, hodně libového masa. Italové si potrpí na kvalitní potraviny, hlavně čerstvé dobré maso a sýry samozřejmě. Velice mi tu chyběla italská najemno nakrájená libová šunka, dokud se konečně neobjevil český řetězec nabízející tuto italskou šunku, takže si ji mohu konečně zakoupit i u nás. Doporučuji, abyste vyzkoušeli na cestách po severní Itálii výborné salámy (domácí sušené v horách), šunky a Granu (Grana Trentino), což je speciální parmesan vyrobený v Alpách. Recept bohužel nemám, u nás totiž všechno italské vaří náš táta a já mu u toho moc nepomáhám :).
Zuzko, děkuji za rozhovor a přeji v soukromém i pracovním životě mnoho úspěchů!
Rozhovor s lektorkou Zuzkou Cabalovou vedla Marcela Bročková.
Připravte se na léto – pomůžeme Vám rozvázat jazyk – zopakujte si svoji angličtinu nebo si vyberte jakýkoli jazykový kurz. Znalost cizího jazyka Vám zpříjemní dovolenou a zažijete více dobrodružných zážitků.
Není nad to zažít Itálii na vlastní kůži. Mnoho krásných chvil v nádherné Itálii Vám přeje jazyková škola Light Point, s.r.o.